Starat se je třeba nejen o deti a mladé

Tuto tendenci naznačil už kongres v Istanbulu před dvěma lety a pravidelně se jí zabývá především Evropské hemofilické konsorcium, protože populace silně stárne především ve vyspělých zemích a tedy také na našem starém kontinentě.

Ještě v devatenáctém století byl průměrný věk hemofilika třináct let, před válkou třicet sedm, dnes je naprosto stejný jako u ostatních obyvatel jednotlivých zemí. Hemofilie věk nijak zvlášť neovlivňuje, dostupnost patřičné léčby handicap zcela srovnala.

Proto se podobně jako u ostatních seniorů objevuje potřeba začlenit i hemofiliky do normálního života až do posledních dnů a poskytnout jim důstojné stáří.

Podle německých statistik postihují veškerou populaci ve veku nad 64 let nejméně dvě chronické choroby. Výzkumy ovšem ukazují, že hemofilie nijak zvlášť neovlivňuje nejčastější příčiny úmrtí, jimiž jsou kardiovaskulární choroby a onkologická onemocnění.

Hemofilie sice ztěžuje některé diagnostické a terapeutické invazivní metody, ale řada z nich se dá nahradit neinvazivními. Největší komplikace přináší onemocnění jater, to je ale snad jediná velká skupina chorob spojených s věkem, kdy jsou na to hemofilici hůře než ostatní. A pak je tu samozřejmě otázka srdečních a mozkových příhod, kde jde léčení přesně proti snahám o zvýšení srážlivosti.

V Německu začínají vybavovat osaměle žijící seniory počítačovou technikou, která jim usnadňuje kontakt se světem i když třeba právě trpí momentálním omezením pohybu a možnosti psát na klávesnici. Některé varianty vypadají až příliš sci-fi, ale zřejmě jsou perspektivou budoucnosti.

Servis, jako dodávky koncentrátů až do domu, jsou v některých zemích – například Velké Británii, Irsku a Skandinávii – naprostou samozřejmostí u všech věkových skupin, ale pomáhají právě především starším. U nás si můžeme o podobné službě nechat zatím jen zdát,  s něčím podobným nepočítá ani připravovaný Český národní hemofilický program, ale doufejme, ze se alespoň většina z nás něčeho podobného dožije.