Ohlasy na LHT

LHT 2010 v Ondrášově Dvoře

            Je těžké psát něco dalšího nového o táboře po předchozím článku, ale přesto zkusím napsat něco o tom, jak to vypadalo z pohledu nás, dětí.

            Sobota 17. července se nesla ve znamení opětovného setkání hemofiliků, jejich přátel, vedoucích, zdravotníků a rehabek na táboře v Ondrášově Dvoře, kde jsme byli letos už pošesté. Ideální poloha uprostřed lesů, dobře zařízené chatky, bazén i příjemné bezprostřední okolí dělá z tohoto areálu opravdu parádní místo pro strávení těchto dvou týdnů.

            Jako každý rok, první večer probíhal v duchu seznamování (i když nováčků bylo letos na táboře poskrovnu) a zahájení celotáborové hry. Letos jsme se stali na dva týdny trpaslíky a hledali Arcikam.

            Jak probíhal běžný táborový den? Ráno jsme zahájili velmi oblíbenou rozcvičkou =), dopoledne bylo protkané profylaxemi a rehabilitacemi, a kdo měl zrovna volno, vyráběl si různé části nutné trpasličí výzbroje, za což se potom dostávaly knoflíky na trpasličí plášť. Takže na konci tábora měl každý právě svůj plášť, kopí, štít, vousy i nějaký šperk na ozdobu. Každé odpoledne jsme hráli etapovou hru, která nás, pokud jsme ji zvládli, o něco přiblížila znovunalezení Arcikamu. Večery byly vyplněny společenskými hříčkami v jídelně, zápolením mezi chatkami i mezi družstvy a na řadu přišla samozřejmě i diskotéka, při které se vyřádily jak děti, tak vedoucí.

            Nemohlo být vše dokonalé, tak si aspoň počasí dělalo hlavně druhý týden, co chtělo. Ale přesto se při jedné etapovce, ve které hrála hlavní roli voda a bláto, dokázali všichni tak vyhecovat, že ze sebe vydali to nejlepší i za cenu totálně mokrého a špinavého oblečení, přičemž někde se bláto dostalo i na záda nebo na břicho... Jedna hra spočívala také v týmovém sbírání borůvek – za hodinu jsme dohromady nasbírali přes 8 kg borůvek, každý tým se na tom podílel svou částí. Že jsme je nesbírali jen tak pro nic za nic, jsme se přesvědčili další den, když nám pan kuchař upekl k svačině vynikající borůvkový koláč.

            Dva týdny utekly jako voda a nastal poslední večer. Atmosféra posmutněla a při závěrečných „ceremoniálech“ - poděkováních a hodnoceních od vedoucích, zdravotníků i větších dětí – vyhrkly nejednomu z nás slzy do očí. To jenom dokazuje, že pokud letošní tábor nebyl vůbec nejlepší, tak mezi ty nejlepší, co jsem zažil, jednoznačně patří. A že jich mám na kontě už docela pěknou řádku...

            A ještě dvě slova – teď mluvím jistě za všechny děcka – DÍKY MARTINE!!!

Vojta Horník

O letošních prázdninách jsem jako obvykle jel na hemofilický tábor. Na tento tábor jezdím
rád. Můžu tu dělat spoustu věcí ,které normálně nedělám. Na chatce jsem byl jako každý
rok s Matějem,mým nejlepším kamarádem.

Dopoledne probíhá dopolední program. Dopolední program tvoří výtvarné dílny a také méně
oblíbené rehabky. V dopoledních dílnách jsem vyrobil  plášť, oštěp, štít, trpasličí fousy
 a bubínek na celotáborovou hru. Odpoledne probíhá odpolední klid. Po odpoledním klidu je
celotáborová hra.Byl jsem v oddílu Kladivářů. V celotáborové hře jsme byli třetí  spolu 
s Matadorama.
Při večerním programu se hrajou hry.

Taky jsme byli na dvou výletech. Ve Ski-areálu  Mosty u Jablůnkova  a v Záchranné stanici
pro Moravskoslezský kraj v Ostravě. Ve Ski areálu jsem byl na lanovém centru, jezdil na
bobové dráze a střílel z luku. V záchranné stanici byli hasiči, policisté a záchranáři a
jejich auta a vrtulníky. Pak jsme šli do Shopping parku.
Na táboře se mi líbí skvělí vedoucí a dobrý kolektiv a taky hezký areál.Už se moc těším
na příští rok.

Kryštof Šimíček – Kozlík

Tento tábor je moc dobrý,

Jsou tu super vedoucí a spousta legrace.

Je tu dobrý kolektiv. Aji když nám tento rok nepřálo moc počasí,

pořád tu byla legrace. Každý rok tady máme celotáborovou hru.

Tento rok byla na téma trpaslíci. K celotáborové hře jsme si potřebovali

vyrobit: fousy, pláště, štíty, korálky, týmové vlajky a oštěpy, nejlépe mi šel štít. Kromě celotáborové hry jsme mohli hrát různé sporty, například: fotbal, florbal, nohejbal, volejbal, badbinton a přehazku.

Tento rok jsme taky byli na bobové dráze v Mostech u Jablůnkova.

Na tomto táboře se mi líbí příroda,chatky kde bydlíme a taky bazén.

Na tomto táboře jsem už po čtvrté a zase se těším na příští rok.

Matěj Gorgol