Letní hemofilický tábor 2005

Slunce se třpytí nad raním obzorem, vítr se prohání beskydskými lesy, chomáče sena se kutálejí v ulicích a okenice bijí o zdi domů.Tu náhle se rozletí dveře a na zápraží narazí podrážka kožené, okované boty.Místní šerif Matt Garse vychází obhlídnout město, jestli mu ho nevyraboval nějaký z podlých místních banditů.Dnes bude významný den v dějinách tohoto města, v dějinách městečka Deadwood city.Dnes mají totiž přijet noví osadníci, kteří by měli zajistit rozvoj a blahobyt tohoto malebného, byť opuštěného města...


Pokud se vám z prvotní ukázky vnukla do mysli myšlenka, že letošní tábor byl ve stylu Divokého západu a v rytmu country, potom myslíte správně.Letošní hemofilický tábor byl opravdu plný krvelačných indiánů, ziskuchtivých bankéřů, kořisti chtivých banditů, pilných občanů a samozřejmě nesmíme opomenout našeho spravedlivého a zákon nastolujícího šerifa.Naše město se rozkládalo na zeleném pahorku osázeném našimi obydlími, dole v údolí se nacházelo menší jezero a opodál nádrž kde se každý projíždějící osamocený jezdec, či obchodní karavana mohli zastavit, opojit své koně a jít navštívit náš stylový saloon.Deadwood city se taktéž nacházelo ve velice úrodné krajině.Všude kolem totiž rostlo mnoho hub a borůvek, a tudíž do těchto krajin zavítalo mnoho karavan v podobě polských autobusů s důchodci, kteří se ihned vrhli na fialové svahy.

Dopoledními činnostmi byly v našem městečku výroba okrasného zboží, jímž byly všelijaké náramky, korálky, uchvancancující stromečky, drahocenné šperky z drátků, vzácné malované kameny, zdobené květináče, výrobky z modelitu a keramiky; taktéž jsme převzali mnoho věcí z indiánské kultury, a tudíž jsme vyráběli různé indiánské lapače snů, kožené měšce, indiánské čelenky a mnoho dalšího zboží.Jednoho dne byla také dovezena zásilka parafínu z Evropy a my jsme začali s produkcí svíček, což vedlo ke vzniku mnoha krásných exemplářů a byla vyhlášena dalo by se říci jakási miss svíčka, ve které se sešli obyvatelé města a hlasovali pro ty nejlepší.V dopoledních hodinách byla taktéž vstřikována do žil hemofilických obyvatel ohnivá voda, aby se předešlo zbytečným ztrátám.Všichni obyvatelé taktéž museli navštěvovat „Rehabilitační středisko U Divoké Marry", kde bylo zocelováno obyvatelstvo, aby z osady neodešli posíleni pouze na duchu, ale i na těle.K tomu jim taktéž dopomáhala vířivka, která byla obohacující novinkou.

Život ve městě nebyl však poklidný, každý den jsme byli buďto napadeni různými bandity, či byli obyvatelé nuceni odchytit zběhlé krávy, ba dokonce museli vyrobit opratě k dostavníku z přírodních materiálů…a tak bychom mohli pokračovat dále a dále, jelikož zde se dobrodružství vyskytovalo dnes a denně.

Dokonce jsme se s celým Deadwood city dvakrát vypravili do dalekých končin.Na prvním výletě jsme úspěšně zdolali horu Radhošť, kde jsme měli tu čest shlédnout sochu boha Radegasta, jenž je patronem stejnojmenného pivovaru.Dostavníkem jsme vyjeli na Pustevny, kde nám v očích zalahodila místní staromoravská architektura brázděných a ze dřeva vyřezávaných domů.Po obkouknutí Pusteven byl pochod na vrchol započat.Na Radhošť se nám všem vyšlo lehce, ale při následné cestě ke kostelu Cyrila a Metoděje již šlo v očích některých jedinců vidět, že jsou zde stopy první únavy, neb jsme však všichni statečně dorazili ke dřevěnému kostelu, před nímž se nám naskytl pohled na sochy Cyrila a Metoděje. Ti, kterým ještě sil mnoho zbylo, vypravili se navíc ještě na věž tohoto kostelíku a pokochali se pohledem na líbeznou beskydskou krajinu.

Na druhém výletě jsme navštívili Ostravu, kde jsme měli navštívit zprvu místní hornické museum.Po krátkém bloudění Ostravou jsme se úspěšně dopravili s naším dostavníkem do Ostravy - Petřkovic, kde vystavěno jest hornické museum.Hned za branami tohoto areálu nás přivítala parní lokomotiva, na kterou se ihned chtěli vrhnout ti nejmenší(možná i větší)Následně jsme potom byli svezeni těžebním výtahem dolů a navštívili jsme ostravské podzemí. Pan průvodce nám důkladně vysvětlil principy a postupy těžby černého uhlí a provedl nás celou podzemní částí musea. Tato prohlídka se dětem očividně líbila a myslím, že na ni budou rádi vzpomínat.Poté jsme navštívili ještě museum „na povrchu", kde byly vystaveny důlní lampy, sbíječky, vrtné soupravy a jiné těžební náčiní včetně historických kusů.Po návštěvě hornického musea jsme se vydali na výstavu miniatur významných evropských staveb a divů světa.A na závěr našeho výletu jsme se stavili do Kopřivnice shlédnout místní technické museum.

Co říci závěrem.Nic jiného než to, že letošní hemofilický tábor byl nejspíše nejpovedenější ze všech.A to nejen areálem, který obsahoval bazén, hřiště, různé prolézačky a hezkou ozdobnou flóru všude kolem, ale byl zdařilý taktéž díky osazenstvu, díky vedoucím, kuchařům a hlavně díky positivní atmosféře.

Přemek Valový („Džejk")

Matt Garse ještě jednou děkuje všem vedoucím, zdravotníkům a především všem dětem, které se zúčastnily letního hemofilického tábora v Ondrášově dvoře.