Letošní letní tábor už je za námi

Hned první táborový večer byli všichni uvedeni do tématu celotáborové hry, když císař Hachimikado přivítal své poddané ve svém paláci v Kjótu, hlavním městě Japonska v 17. století. Z dětí se stali samurajští učedníci, kteří se vydali na svou cestu, jejímž cílem mělo být osvojení ctností a doveností, které patřily každému samuraji, aby každý učedník mohl být na závěr pasován na opravdového samuraje. Během své cesty musely děti překonat spoustu překážek a poradit si s nelehkými úkoly; zároveň také ovlivňovali obyvatele říše a získávali tím jejich podporu. Cesta byla nakonec pro všechny úspěšná, a tak mohl císař předposlední večer pasovat více než čtyřicítku nových samurajů.

Běžný táborový den začínal budíčkem a rozcvičkou, na kterou se sice mnohým úplně nechtělo, ale pro všechny bylo fajn se před náročným dnem rozcvičit a protáhnout. Během dopolední jsme zůstávali v táboře - kromě rehabilitací, jež byly na programu každý den, probíhaly většinou rozličné rukodělné workshopy. Děti si tak vyrobily meče, rámečky na fotky, masky nebo brnění pro závěrečnou bitvu.

Nedílnou součástí tábora je rovněž nácvik samostatné aplikace léků u hemofiliků, aby každý byl co nejvíce samostatný, a nebyl v otázce podávání léků závislý na ostatních. Snahou je naučit každého, kdo se tábora účastní, si samostatně aplikovat. Za dohledu a asistence lékařů a zdravotních sester letos udělalo mnoho nováčků výrazné pokroky, za což jsme všichni moc rádi, a věříme, že v tomto je tábor užitečný.

Odpolední program byl věnován vždy etapě celotáborové hry, ve které se družiny propracovávaly k tomu, aby všichni jejich členové byli pasováni na samuraje. Večery byly potom zaplněny různými aktivitami – diskotékou, natáčením videí po vzoru youtuberů, talentovou soutěží nebo opékáním špekáčků u táboráku. V jednom případě nám počasí dovolilo vytáhnout karimatky a spacáky pod širé nebe, a zájemci tak mohli přespat jednu noc pod letní noční oblohou.

Pro zpestření jsme ve druhém týdnu na jeden den opustili tábor a navštívili westernové městečko Šiklův mlýn, kde byla pro nás všechny připravena spousta atrakcí. I přes noční a ranní vytrvalý déšť jsme se nakonec na výlet vydali, a postupně se projasňující obloha nám dávala najevo, že jsme se rozhodli správně. Celý den v Šiklově mlýně jsme si tak mohli beze zbytku užít.

Další aktivitou, která nás vyvedla z běžného táborového režimu, byla jednodenní návštěva discgolferů na táboře. Hráči, kteří patří mezi českou špičku v tomto nepříliš rozšířeném sportu, podali všem z nás stručný nástin toho, o čem je discgolf, a posléze jsme si na improvizovaném šestijamkovém hřišti mohli vyzkoušet, co v nás samotných je. Po celý den jsme pilovali techniku, ať už šlo o krátké nebo dlouhé hody, a tak jsme si na závěr dne mohli zahrát mezitýmový turnaj i zasoutěžit v hodech na vzdálenost. Discgolf na nás všechny zapůsobil velmi pozitivně, jako dárek jsme dostali každý svůj disk, a tak věříme, že pro mnohé to nebyl poslední kontakt s tímto zajímavým sportem.

Těžké loučení v závěru tábora i sem tam se objevivší slzičky na některých tvářích napovídaly, že i letošní tábor se povedl. Vydařené počasí, úžasný kolektiv dětí i obětavé nasazení vedoucích, lékařů, sester a fyzioterapeutek – tohle všechno se ideálně snoubilo a vytvořilo z tábora dva týdny, na které se bude jen těžko zapomínat. Velký a upřímný dík patří všem těm, kdo se na uskutečnění tábora podíleli, ať už svou prací či finanční podporou. Věříme, že i přes personální změny se povedlo zachovat formu táborů, na kterou jste byli zvyklí z předchozích let, a budeme se na Vás všechny těšit příští rok na stejném místě v termínu od 1.7. do 15.7.

PS: Výběr některých fotek naleznete zde pod článkem, kompletní soubor fotografií je potom k nalezení na https://hemofilik.rajce.idnes.cz/

Vojta Horník