Naposledy ve Vískách?

30. 5. 2018

ČSH

Featured image

V týdnu od 11. do 19. května proběhl další ročník rekondice dospělých hemofiliků. Nejspíše na nějaký čas naposled v penzionu Ohrada ve Vískách u Letovic. Penzion sice splňuje prakticky všechny naše požadavky na pořádání tohoto pobytu, nicméně dle obecného názoru už nastal čas na změnu. V tuto chvíli intenzivně hledáme vhodné místo a prozatím to vypadá, že se v příštím roce vydáme do Orlických hor. O dojmy z proběhlého pobytu se s námi podělil Jarek Trefil. Jarkovi děkujeme a se všemi se těšíme na další společná setkání. Za organizátory Michal Skořepa

Máme za sebou další setkání, (tentokrát do třetice všeho dobrého) ve Vískách u Letovic.

A že to bylo do třetice všeho dobrého, potvrzuje i fakt, že se nás sešlo nejvíce za celu dobu a naplnili jsme celou budovu. A to nejen na pokojích, ale stále nás bylo všude plno. Ať už to byla restaurace, společenská místnost, bazén, nebo rehabilitační stoly. Všude vládla dobrá nálada a příjemný ruch či dětský smích i křik. Vždyť i dětí se sešlo rekordně jedenáct. Při již klasickém turnaji ve stolním tenise jsme občas museli doslova stát ve frontě na stůl. A o místu u grilu ani nemluvě. Tuto již klasickou „proceduru“ si nikdo nechce nechat ujít, zvlášť když vůně pečícího se masa zašimrá v nose a nastartuje chuťové pohárky. A že jsme ubytováni v pivovaru a tím pádem je čím zapíjet tomu dodává jen korunu. Pak už jen Honzova kytara dovršila atmosféru téměř letního večera.

Naštěstí hezké počasí převládalo nad deštivým, tak jsme si celý pobyt mohli užít se spoustou krásných výletů, ať už na pštrosí farmu, Porčův mlýn v Býkovci, nedaleký top barokní zámek jižní Moravy v Lysicích, nebo empírový v Boskovicích či částečnou zříceninu gotického hradu Svojanov. A když nás přece jen déšť dohnal, tak nás do svých přenádherných útrob ukryly krápníkové Sloupsko Šošovské jeskyně.

Ale nesmím zapomenout na to hlavní, proč se tento pobyt uskutečnil a to je každodenní rehabilitace. Jako každoročně se o nás v tomto směru postaraly již zkušené fyzioterapeutky – kamarádky, které nám celé dopoledne protahovaly naše deformity. Navíc přibylo řízené cvičení v bazénu, které nám dalo pořádně do těla a o to víc pomohlo. Za to jim všem patří velký dík. Jmenovitě Alče, Bětce, Nadě, i staronové Terce. A samozřejmě tomu, kdo to všechno „spískal“, Michalovi. Kdo měl zájem, mohl si své tělo ještě vyhřát v sauně, nebo probublat v perličkové koupeli. A ti nejzdatnější a nejodvážnější ještě protřepat při hippoterapii.

Závěrečné shrnutí, bylo to moc fajn a nikomu se nechtělo domů. Už teď se těšíme na nové zážitky na novém místě, kde starou partu doplní jistě i další noví kamarádi.

Za všechny Jarek Trefil