Sedmý společenský večer ČSH a Hemojunioru v Hotelu Juliš

Letošní večer se konal opět „v novém kabátě" – po předchozích letech, kdy společenský večer proběhl v hotelech Alcron a Marriott, jsme se tentokrát sešli v prostorách pražského Hotelu Juliš.

Čtyřhvězdičkový Hotel Juliš se nachází ve spodní části Václavské náměstí a patří k funkcionalistickým dominantám této části Prahy. Budova Paláce Juliš byla postavena v roce 1933 podle návrhu architekta Pavel Janák. Pamětníci si hotel mohou vybavit také pod jeho dřívějším názvem Hotel Tatran. Samotný sál má bohatou historii – za první republiky zde fungovala taneční kavárna, kde pravidelně vystupoval orchestr Melody Boys R. A. Dvorského.

Společenského večera se zúčastnilo přibližně 80 hostů z řad členů obou organizací i našich partnerů a sponzorů. Celý večer se nesl v přátelské a uvolněné atmosféře. K tanci i poslechu zahrála a zazpívala Teri Štěpánová, která doprovodila program večera. Hosté si užívali společné chvíle, tanec i rozhovory a bylo příjemné se po roce opět setkat.

Součástí programu byla tombola, občerstvení a také předání výroční ceny Českého svazu hemofiliků. Ocenění letos převzal náš dlouholetý člen Zdeněk Březina. Připomněli jsme si rovněž 25 let od založení Hemojunioru, které bylo symbolicky doplněno dortem připraveným vedením Hemojunioru. Po celý večer byly na plátně promítány fotografie z našich společných akcí, které připomněly řadu společných zážitků.

Poděkování patří vedení Hotelu Juliš, jmenovitě panu řediteli Dvořákovi, i zaměstnancům hotelu za spolupráci. Dále děkujeme Lence Vykoukové ze studia Výzdoba Studio Moments, Vinařství Vyhňák, rodinnému Pivovar u Hušků a všem, kteří přispěli dary do tomboly. Mezi hlavní ceny patřily mimo jiné pobytové poukazy, elektronika a další věcné dary.

Závěrem se patří poděkovat také Katce Altmanové a její rodině, na kterou opět padla hlavní tíha příprav. V náročném a časově omezeném období dokázala vše pečlivě zorganizovat a zajistit tak zázemí, ve kterém se hosté cítili příjemně. Její nasazení, ochota a energie nejsou samozřejmostí a všichni si velmi vážíme práce, kterou pro nás dlouhodobě odvádí. Poděkování patří i její rodině za podporu a pomoc v „zákulisí" – bez této spolupráce by realizace večera nebyla možná.

Sedmý ročník společenského večera tak znovu potvrdil, že tato tradice má u nás své pevné místo, a už nyní se těšíme na další pokračování.